„Bečko-berlinska škola” vs novoromantičari

stanje
Zatvorena za pisanje odgovora.
Potpuno mešas pojmove !!! Oni su zapadni Sloveni iz severoistočne Nemačke u 8. veku kao veleti, stodorani i td.. Većina njih su Polapska plemena sa mnogo različitih imena. Franci su ih zvali "sorabi" ..... a docnije su ih Nemci nazvali Sorben (nakon 11. stoljeća). Ovdje se uopšte ne spominje etnonim: "Srbi" s kojim čvrsto povezujes južne Srbe. Niti se južni Srbi igde spominju.

Rekoh ti "Sorbs" je egzonim sebe zovu ili "Serbja" ili "Serby", a kada pricaju o nama samo ubace ispred toga na svom jeizku "juzni":
 

Wrót do Serbow​


Hory módre, ja was znaju:
Ja sym zaso w serbskim kraju,
Hdźež mi bydli wutroba;
Młódnozelena ty strona,
Wokřewjace serjaske hona,
Wy sće moja domizna.
O ja słyšu hižo z nowa
Slěbroklinčne serbske słowa,
Słódku rěč mi maćeŕnu:
Kotrychž jenak w mysli nošu,
We duchu was wšitkich košu,
Serbja w rjanej Łužicy!
Dźensa róžička mi kćěwa,
Dźensa zbožo mi so směwa,
Kaž dźeń běły, nalětni!
Kajke žiwe pukotanje,
Kajke zbóžne začuwanje,
Zo sym zaso mjez wami!
 
Rekoh ti "Sorbs" je egzonim sebe zovu ili "Serbja" ili "Serby", a kada pricaju o nama samo ubace ispred toga na svom jeizku "juzni":
Па, егзоним сораби или сoрби нико не оспорава - а како су се полапски Словени тачно звали пре 10. века већ је отворено питање, али јасно је да се они нису звали ни полапски, ни Сораби, ни Словени.
 

Deutsch-Wendisches Wörterbuch​

2021-10-21_174949.png
 

Serbam​


Najkrućišo so nětk mi spinaj, truna złota!
Akordy z njej' najmócniše wab, porsto młody!
Spěw spěwać chcu, kiž mojim Serbam do swobody
ze šumom dobyćeŕskim wułamał by wrota.
"O Serbja, stańće k dźěłu, njebojće so pota!"
Was z rowa próša Serbow zahinjene rody.
"O stańće, zlemće puta cuzbaŕskeje škody,
so zhrabajće a mjez wami budź přezjednota!"
Za cuzym duchom, cuzym wašnjom hježadajće;
rěč wótcow serbskich a jich swěru kruće hajće
a kóždy hruzlik serbskej zemje wobarajće!
Juž ranje puka so přez ćěmnosc nócnu. -
Tuž stajce do dźeła tu ruku staromócnu,
wy Serbja moji, za rěč a za zemju wótcnu!
 
Па, егзоним сораби или сoрби нико не оспорава - а како су се полапски Словени тачно звали пре 10. века већ је отворено питање, али јасно је да се они нису звали ни полапски, ни Сораби, ни Словени.

Neki ocito da se jesu zvali Srbina i ima ih tamo i dan danas.
 

Deutsch-Wendisches Wörterbuch​

Pogledajte prilog 1037979
Понављам јер си увек последњи који нешто разумеш : Нико у Чешкој, Пољској или Немачкој не сматра Лужичке Србе једним народом са народом данашње Србије. Етимологија имена је општа, што поставља питање заједничког порекла. Али ово је као да кажете да су сви Романски народи (латини) потомци древног племена "Латини".
 
Poslednja izmena:
Понављам јер си увек последњи који нешто разумеш :
Nije ti lako, samo se ti tješi ;)
Нико у Чешкој, Пољској или Немачкој не сматра Лужичке Србе једним народом са народом данашње Србије.
Samo papazjaner poput tebe može ovako nešto da izvali, te tako namećeš i stavove i zaključke koji tebi odgovaraju. Mi imamo zajedničko ime - ono koje te žulja!
Етимологија имена је општа, што поставља питање заједничког порекла. Али ово је као да кажете да су сви Романски народи (латини) потомци древног племена "Латини".
Opet neke insinuacije tebi omiljene.
Samo tako nastavi, zabavi nikad kraja.
 

Wěra do Serbowstwa​


O mój lubši ludo serbski,
Sy ty wusnył, sy ty khory?
Je duch błazny, zawjedźeřski
Twoju nohu wjedł na hory
A ći swěta krasnosć pokazał,
Zo by před njej ty so zhibowal?
Zo by narodnosć so slěkał,
Swoju pychu čestnu, rjanu?
Serbski sy ty dotal rěkał -
Nječuješ ty ranu žadnu?
Škruty z morja zymnoh' płowaja
K serbskim wutrobam so přiłoža.
Hory, doły, haje, hola,
Serbske mjena hišće noša;
Kamjeń, drjewo, rěki, pola,
Su to poslědni, kiž koša
Pjaty dobrych dźěći serbowskich,
Swědki serbskich zynkow poslědnich?
Ně, ně! Lubi bratřa serbscy,
Wótcna rěč přez hona, prohi
Z wami khodźi dobyćeřscy,
Zadyn wot was njebudź wbohi;
Štóž sej kraje serbsku pokrutu,
Wostań Serb, měj serbsku wutrobu!
Žiwu hałzu, płódnu ćěri
Wěrjace to Serbowstwo,
Serb je, kiž do serbskoh' wěri,
A sam z toho česći so.
Štóž so Serbstwa hańbuje,
Němskich plantow hódny je.
 
Budyšin

Budź witane mi, stare město njepowalne"!
Drje třepotało sy, hdyž z Frankom w dźiwim boju stał Serb,
hdyž w smjertnej bolosći sy piło swoju krew´;
tola hišće stojiš, Serbstwa sydło skalne!

Drje zapusćał je cuzbnik twoje domy spalne,
krew´ twojich synow nječłowjeski teptał w hnoju,
a tola wutroby, hlej přez Łužicu dwoju
ći serbske serbski hišće bija njerozwalne!

Hłós zańdźenych stolětow na tebje so roći:
"Stój kruće," hnuće prosy, "Serbow swědko mócny,
zo stara sława wot tebje so njewobroći!"

Stój, o stój kruće, Serbstwa stražniko ty wótcny,
bróń so, zo žadyn wichor tebje njerozkoći;
budź jasna hwězda Serbej, hdyž chce padnyć sprócny!
 
Serbšćina

Je serbska rěč kaž lyry slěbrozwuki,
kiž hiba porsćik zefyra;
kaž truny, kotrež přez hajnišća, łuki
najmilše zynki zaklinča,
zo kwětka tež směwa
so wjesele, spěwa
a klinči haj a dom.

Njej' serbšćina kaž wětry šepotace
a w hał'zach mócne šumjenje?
Njej' w studničcy to žórło pluskotace
we sćinje ćiche zynčenje? Ha], khwalimy miłu tu mócnu a žiwu sej serbsku swoju rěč!
A praj, hač nješuči kaž žołmy wodow,
kiž wichor wala wějacy?
Kaž hrimot, mróčelow to połny škodow,
hdyž njemdri z błyskom zatrašny?
Haj, hrožace słowa
ze žołmjacoh' doła
to potom zynki su.

Sy słyšał hdy ty lubozniše spěwy,
hač sołobika, škowrončka?
Sy posł'chał, na jězoru kołp´ hdyž běły
swój spěw we smjerći zanoša?
Tak klinči kaž žana
tež rěč naša rjana;
duž najlubša nam budź!
 
stanje
Zatvorena za pisanje odgovora.

Back
Top