Мислим да на печату поред СтроимIr пише IСЕКОIӨ. Изнад С и Е има црта..
На печату су старословенска (старославјанска) ћирилична слова:
-I И
-С Слово
-E Ест ѥстъ
-К Како
-О Он
-I И
-Ө Фита (Тита)
На печату у скраћеницама пише "И СЛОВО (Ј)ЕСТ КАКО ОН И ФИТА (ТИТА)".
Да би превели са старославјанског на српски потребно је да знамо значење речи "фита" и "слово"
Деспот Стефан Лазаревић је написао Слово љубве.. И данас кажемо да неко "држи слово." Фита би требало да значи "уклопити" ""пристајати". (За "фита" нисам сигуран шта значи.)
Значење "СЛОВО (Ј)ЕСТ КАКО ОН И ФИТА" би могло да буде
-речи јесу како их је он и уклопио.
Уместо потписа на разним наредбама, одлукама и писмима Стројимир је стављао овај печат. Печатом је потврђивао да је текст у тим писменима сагласан његовој вољи. СЛОВО (Ј)ЕСТ КАКО ОН И ФИТА (ТИТА)" управо требало то и да значи.
До овог натписа, натпис цара Самоила се сматрао за најстарији ћирилични натпис. Цар Самоило је живео сто година после Стројимира.
За Строимира знамо само из неколико речи које је о њему написао Константин Порфирогенит. Он каже да је Мутимир надјачао Брана и Стројимира и послао их у Бугарску. Наравно Мутимир, Стројимир и Гојник су браћа синови Властимира. За Мутимира знамо да је самостлно владао Сербијом 873. године. Дакле тад Стројимир није био у Сербији. Папе Јован (Иван) VIII те године Мутимира назива словенским кнезом и тера гада се потчини Светопелековој Сирмијумској епископији. (Папа и Константин Порфирогенит Мутимиру дају различиту одредницу. Један га назива Сербином а други Словеном). Из овог писма видимо да је Светопелек контролисао данашњи Срем. Он је био сусед кнезу Мутимиру. Кнез Мутимир као и после њега БРАНимир вероватно су признавали црквену власт Аквилејска патријаршије (лат.
Patriarchatus Aquileiensis рус. Аквилейский патриархат). Са овим се папа Јован VIII није слагао. (БПАНимир је такође био Светопелеков непријатељ).
Светопелек и Мутимир нису вероватно били у добрим односима, чим Мутимир није хтео да прихвати црквену власт из Сремске Митровице. Посебно је питање у каквим су односима у то време били Рим и Аквилејски патријарх.
На територији којом је Светопелек владао помиње се Стројмир. Стројмир је живео 873. године. Ево чланка о овом Стројмиру са чешке Википедије
„Strojmír (zemřel po roce
885;
latinsky Ztroymir) byl českým knížetem snad v letech
883 až
885 pravděpodobně z rodu
Přemyslovců. Jediná zmínka o něm pochází z
Kristiánovy legendy.
Snad nedlouho po Bořivojově křtu na Velké Moravě se proti pokřtěnému knížeti vzbouřili velmožové a Bořivoje vyhnali. Novým knížetem se stal Strojmír, jenž možná žil do té doby v Bavorsku. Po nějakou dobu pak Strojmír panoval, byl však poté vyhnán ze země. Další informace o něm nejsou známy. O Strojmírově původu není nic známo. Podle historika
Rudolfa Turka byl Strojmír totožný s knížetem
Spytimírem, který bojoval v
bitvě u Vltavy.
[1] Podle
Dušana Třeštíka prohrál on, či jeho otec boj o moc s Bořivojovým otcem (
Hostivítem?), byl poražen a musel odejít do Bavorska.
[2][3] Tam se pravděpodobně asimiloval natolik, že přijal křest. Vhodný moment pro nástup Strojmíra na trůn přišel po Bořivojově křtu.
| „ | Povstanou proti němu svorně a jednomyslně a snaží se ho vypuditi ze země, by pokoušejí se i života ho zbaviti. Když to kníže poznal, odešel od nich a znovu se uchýlil na Moravu ke králi Svatoplukovi a k biskupu Metodějovi. I byl od nich přijat s velkou slávou a jak se slušelo a přebývaje u nich po nějakou dobu seznámil se dokonaleji s naukou Kristovou. Ale svrchu řečený lid, setrvávaje ve své nepravosti, nějakého Strojmíra, jehož jméno se do latiny překládá rege pacem... | “ |
Povolání Strojmíra nejspíš nesouviselo s otázkou náboženství, neboť Strojmír byl křesťanem. Pravděpodobně souviselo se spory o orientaci na Velkou Moravu.
Bořivoj, jako zastánce moravských pořádků byl zřejmě nepohodlný, proto byl vyhnán a na stolec byl dosazen Strojmír, jako zastánce východofranské říše.
[5][6] Podle Kristiána zapomněl mluvit svou rodnou řečí. To ovšem vzbudilo nespokojenost těch, kteří ho zvolili, protože se nemohli s novým knížetem dorozumět. Bořivojovi přívrženci této nespokojenosti využili a snažili se lid proti Strojmírovi ještě více popudit.
[7]
| Neboť ten vévoda, kterého si vyvolili, ačkoli z nich pocházel, zapomněl v dlouhém vyhnanství mluvit rodnou řečí. A proto je zavržen od svých vlastních voličů, kteří především sami sebe obviňovali, že si zvolili takového člověka, jehož hlasu ani řeči nejsou s to rozuměti a k jehož uším neznalým jejich jazyka nemůže proniknout jejich volání. A protože řízením prozřetelnosti boží svrchu vzpomenutý kníže Bořivoj tam zanechal při svém odchodu přemnoho přátel, jedná se v jejich řadě o tom, jak by se ukrotilo smýšlení lidu rozlíceného proti laskavému vladaři a jak by se popudilo vší mocí proti zrádnému vetřelci k jeho záhubě. | “ |
— Kristiánova legenda [8] | |
Podle Kristiánovy legendy se obě strany, Strojmírova i Bořivojova, proto dohodly, že vyjdou z Prahy a na poli uváží, jak se rozhodnout. Strojmírovci se však potají ozbrojili (skryli si zbraně pod šaty) a dohodli se, že na tajné heslo, které znělo: „Proměňme se!", které zvolá jeden z nich, odkryjí zbraně a pobijí muže na Bořivojově straně. Straníci knížete Bořivoje se však o této lsti dozvěděli a také se ozbrojili. Poté, co se ozvalo heslo smluvené stranou Strojmíra, odkryli podporovatelé knížete Bořivoje zbraně a zahnali straníky Strojmíra na útěk. Sám Strojmír poté utekl do ciziny a z Moravy byl do Čech povolán zpět Bořivoj.
[9] Celý sběh událostí se měl udát mezi lety 883 až 885.
[10] Další informace o Strojmírovi nejsou známy.
| „ | Ale protože velká většina zrádců přála tyranovi, dohodnou se obě strany na tom, že vyjdou z metropolního města, totiž Prahy, a že uváží na sněmovním poli, co by měli činit. Ale zrádná strana zrádců, křivě jednajíc, vzala si s sebou na to sněmovní pole tajně zbraně a krunýře a smluvili se mezi sebou proti straně proti straně spravedlivých na tajném znamení k vraždě, aby totiž někdo z nich, nebudou-li se stoupenci Bořivojovi tam s nimi chtít dohodnout, hlasitě a veřejně provolal tajné heslo řka: "Promněňme se!"
|
„
Раније сам пронашао да је Стројмир био Билински кнез од 870. године и књаз Чешке између 895. и 897. године. Из текста се види да Чеси не знају ко је Стројмиру био отац ни потомци.
Ми и Чеси не поистовећујемо Стројимира и Стројмира. Светопелек је влладао и простором данашње Републике Србије и Чешке па је велика вероватноћа да се ради о истој особи. Како је Светопелек био противник Мутимира сасвим би било логично да Светопелек непријатеља Мутимира држи на својој територији као властелина кога може да искористи у сукобу са Мутимиром. (Тако су Бугари држали Павла Брановића да би сменили са власти Петра Гојниковића). Да су Стројмир и Стројимир једна личност није у контрадикцији ни са Константином Порфирогенитом.
